Průmyslové odpadní vody, pesticidy a chemické hnojiva z intenzivního zemědělství znečišťují řeky, jezera a oceány. Tato znečištění vedou k úbytku ryb, zániku vodních ekosystémů a tvorbě tzv. mrtvých zón, kde není dostatek kyslíku pro život.

Míra znečištění povrchových i podzemních vod je dramatická - přibližně 2 miliardy lidí nemá přístup k bezpečně pitné vodě, 30 % světových zdrojů podzemních vod vykazuje známky znečištění, 40 % řek a jezer v Evropě nedosahuje „dobrého ekologického stavu“ kvůli vysoké míře znečištění pesticidy, dusíkem a fosforem ze zemědělských zdrojů, 80 % odpadních vod v rozvojových zemích je vypouštěno zpět do přírody bez jakéhokoli čištění.

Oceány jsou znečištěny plasty, toxickými chemikáliemi a odpadními vodami. V Evropě, i přes pokrok v regulaci znečištění vody, mají některé oblasti stále problémy s nadměrným množstvím živin (dusíku a fosforu) v důsledku intenzivního zemědělství, což vede k eutrofizaci vodních toků a vzniku mrtvých zón. Časovanou bombou je i v evropských vodách výskyt mikroplastů nebo hormonů či antibiotik.

Zdroje dat: Global Water, Sanitation, and Hygiene (WASH) Data, OSN UNEP Marine Litter a GEMS/Water, Evropská environmentální agentura (EEA) Water Quality, Světová banka - World Bank Water Data, UNESCO Groundwater Resources - Global Water Quality Monitoring (GEMS/Water)