Člověk negativně ovlivňuje životní prostředí několika způsoby, které mají zásadní dopad na přírodní ekosystémy a celkovou rovnováhu planety.
Mezi hlavní způsoby, jak člověk poškozuje životní prostředí, patří:
Spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu) v průmyslu, dopravě a energetice dochází k emisím oxidu uhličitého (CO₂), oxidu siřičitého (SO₂) a dalších škodlivých látek. To přispívá k globálnímu oteplování a klimatickým změnám, způsobuje acidifikaci dešťů a negativně ovlivňuje lidské zdraví.
Kácení lesů kvůli získávání dřeva, prostor pro zemědělství nebo stavební projekty snižuje biodiverzitu a zhoršuje schopnost lesů pohlcovat CO₂, což dále přispívá ke klimatickým změnám.
Průmyslové odpadní vody, pesticidy a chemické hnojiva z intenzivního zemědělství znečišťují řeky, jezera a oceány. Tato znečištění vedou k úbytku ryb, zániku vodních ekosystémů a tvorbě tzv. mrtvých zón, kde není dostatek kyslíku pro život.
Velké množství plastového odpadu končí na skládkách nebo v oceánech. Plasty se rozkládají velmi pomalu a mohou poškodit mořský život i ekosystémy. Nadměrná produkce odpadu přispívá k znečištění půdy a vody a může mít dlouhodobé negativní důsledky.
Intenzivní zemědělské postupy a používání chemických hnojiv a pesticidů vedou k degradaci půdy, erozi a kontaminaci vody. Přehnojování může způsobovat tzv. eutrofizaci, kdy se ve vodě hromadí živiny a vznikají škodlivé vodní květy.
Těžba nerostů, ropa, plyn a další suroviny spotřebovávají omezené přírodní zdroje, což způsobuje degradaci ekosystémů, narušování přírodních stanovišť a vyčerpávání zásob.
Lidské aktivity vedou k produkci skleníkových plynů, což způsobuje oteplování atmosféry. Toto oteplování mění globální klimatické podmínky, což má za následek extrémní povětrnostní jevy, zvyšování hladin moří a ztrátu biologické rozmanitosti.
